Jedno kdy a jedno kde bylo jedno odpoledne
10.05.09

Jedno kdy a jedno kde bylo jedno odpoledne. Slunce dolu posílalo teplo na lidi, kteří někteří byli položení na zemi břichem dolu. Šest z nich mělo nohy výš než hlavu, pročež jim bylo dobře. Koukali do trávy na mravence, kteří koukali do země. Šest lidí přemýšlelo o tom že mravenci vlastně neznají trávu tak jako my; znají trávu tak jak my známe lesy, neboť mají menší oči. A znají jen práci a proto zas tolik netoužíme být mravenci, říkají si občas lidé aby zahnali chmury. A rejpalové jim na to řeknou: bůhví co.

Slunce dolu posílalo teplo a tak se lidi různě vrtěli, aby to teplo hřálo rovnoměrně. Tepelná cirkulace obohatí tok meditace. Tomu můžeme rozumět tak, že ti kdož byli na zemi břichem dolu se po čase otočili. A tak se zas koukali směrem do nebe. Tam sou mraky. Pro oko lidí sou mraky jedna z nejčlenitějších forem vody bez nádoby. Pak ještě když zamrzne sklo a dělá to obrázky (borci řikaj fraktály) a vločky taky. Voda má vlastně hodně podob a skoro všechny sou celkem fajn. Nedivme se jí proto, že je element.

Pak si lehli na bok a to zas uviděli stromy. Šplhat, česat, se ukrýt pod, koukat to de dělat stromům pro naše blaho. Pro jejich blaho se nemusí dělat moc. A nejsou naštvaný. Proto když viděli stromy, tak si řekli špica.

Už brzo.




Tady k tomu můžete napsat komentář
Jméno:
Opište text v rámečku: