Povídka Deska
12.08.08
Pod deskou byl veliký čtvercový prostor zaplněný lidmi. Prostor byl ohraničený zdmi bez oken. Podlaha byla dřevěná. Stály zde obsazené židle a postele, uprostřed místnosti byla truhla. Nikdo nevěděl proč tam je. Deska se trochu poodsunula a dovnitř skočil Luboš oblečený v zeleném hávu. Když dopadal, vypadal neohrabaně. Usmíval se na všechny lidi, na které pohlédnul. Hodně očí ho pozorovalo. On o tom očividně věděl, přesto nic neřekl dlouhou dobu. Pak pronesl:
„Ahoj. Máme pro vás klíček, tady na,“ a podal klíček Barboře, kterážto stála nejblíže od něho. Barbora se chvilku rozmýšlela, ale pak klíček vzala.
Dírou po odklopené desce se dolu svěsil provaz. Luboš po něm vyšplhal nahoru.
Ve chvíli, kdy už nebylo Luboše možné zahlédnout, se jeden člověk jménem Vincent, v hnědé bundě a s plešatou hlavou, rozběhl směrem ke provazu. Začal šplhat nahoru. Za chvíli potom se s ním začalo lano zvedat a on zmizel z dohledu ostatních lidí. Potom se zatáhla i deska. Lidé uvnitř místnosti znejistěli.
Brzo je napadlo kam by klíček mohl pasovat, měli podezření na truhlu uprostřed místnosti. Barbora přišla k truhle a zkusila zasunout klíček, který dostala. Klíček pasoval. Jakmile v zámku cvaknul, začala hrát tichá hudbička. Zanedlouho po tom se na zemi uprostřed místnosti začaly rýsovat obrysy čtverce. Dřevěný čtverec, se stranami dlouhými přibližně čtvrtinu délky celé místnosti, se vysouval nahoru. Lidé stojící na čtverci z něj utekli a odnesli si s sebou i židle, postele a truhlu. Čtverec se pomalu zvedal a kolem dokola čtverce se díky tomu objevovala nová zeď. Stěny přestaly růst, když byl čtverec přibližně ve třech čtvrtinách výšky místnosti. Lidé, někteří se zájmem, jiní znepokojeně, obcházeli kostku, která se takto vysunula z podlahy. Barbora iniciativně nakoukla do truhly. Vyndala z ní krabici a prohledala jí.
„Je tam zelenej mundůr a lano,“ řekla.
Lidé začali dumat. Po půlhodině k Barboře přistoupil Pavel, vysoký mladík. „Hele, něco mě napadlo,“ řekl Pavel. „Obleču si to a pak něco zkusím.“ Obléknul se do zeleného kostýmu, sebral klíček a lano a poklepal na dřevěný vršek vysunuté kostky. Ozval se dutý zvuk. Pak se pokusil dřevěný vršek nadzvednout s čímž uspěl. Za pomoci několika lidí vyšplhal na vršek kostky. Tentokrát dřevěný vršek s námahou kousek poodsunul a do vzniklého otvoru nakouknul, pak Barboře podal lano.
„Hoďte mi to za chvilku dolu, ať můžu vylézt,“ křikl Pavel na Barboru. Bez toho aby počkal na Barbořinu reakci, která teď držela provaz, skočil do otvoru. Barbora podle instrukcí hodila provaz do otvoru. Za nějakou dobu se Pavel zase vrátil, řekl všem, že je už bez klíčku, lehl si na postel a usnul. Barbora držící provaz začala tahat, aby vytáhla provaz nazpět. Šlo to ztuha. Brzo se také dozvěděla proč, na konci provazu se totiž držel jakýsi plešatý pán v hnědém.


Tady k tomu můžete napsat komentář
Jméno:
Opište text v rámečku: